Vždy až druhé místo

30. listopadu 2008 v 18:07 | Meliss |  My Diary
Tak tohle se týká přátelství. Svým způsobem to i nadále platí, ne však tak silně...


29. září 2008

Máte někdy pocit, že i vaši kamarádi vás strkají až na druhou kolej a sami chtějí mít z některých věcí prospěch, popřípadě vylepšovat vašimi výsledky to, co sami pokazili? A vy se jen krčíte v koutku, párkrát vykřiknete, ale jen jakoby do prázdna.. Kamarád se možná otočí, možná taky ne, a pak se k vám zase obrátí zády? Nevím, jestli je to můj pocit, nejspíš už jen taky trpím stihomamem, ale i u přátel, kterým jsem bezmezně věřila, tohle cítím.

Je mi jasné, že taky nejsem bez viny. Stává se mi, že se ně mě valí vztek, když se některému z mých přátel něco podaří a naopak mě ne. V těch okamžicích mě popadá tak šílená závist, že to ani snad není možné. Ovšem vím, že kdyby se ta a ona věc mým kamarádům nepovedla, zase bych je litovala. Nevím, co mě to popadá... Asi jsem prostě divná. Říká se, že všechny ty co milujeme, zároveň i nejvíc nenávidíme; zřejmě to vážně bude pravda. A toho se děsím...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nicy Nicy | Web | 1. prosince 2008 v 14:59 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlaísm v té předposlední a poslední ětě. Proč to tak asi je? Já bbych řekla, že proto, že u přátel každou maličkost vnímáme mnohem citelněji a zranitelněji než u ostatních lidí, jejich jednání se nás tak nedotýká. Myslím, že by to tak mohlo být.. už párkrát jsem se nad tím zamýšlela.

Čeče ten tvůj blogísek se mi líbí... Sem teď budu chodit pořád :)

2 Meliss Meliss | 1. prosince 2008 v 20:44 | Reagovat

oh..díky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama